Dovolená na polském statku (červenec 2009) I.

Polsko je země relativně blízká, ale svoji rozlehlostí tak pestrá a různorodá. Netuším, kolik z vás napadlo se místo do země české vydat na dovolenou do země polské. Nás to letos napadlo! A možná inspirujeme i některé z vás! Již před časem jsme se rozhodli, že postupně navštívíme statky v různých zemích. Po Rakousku, Německu, Čechách, přišlo na řadu Polsko.
Upřímně doznávám, že to pro mě byla zcela nová situace. Jsem zvyklá jezdit jako turista do všech možných zemí a nepřijde mi na tom nic divného. Ale vydat se jako turistka do Polska, kam jezdím přes 30let mezi domorodce za rodinou, mi přišlo přinejmenším zvláštní.

Ale našich pět dnů kousek za hranicemi předčilo veškerá moje očekávání. Zažili jsme jednu z nejkrásnějších dovolených a získali mnoho nových přátel. A již na zpáteční cestě jsme hledali volný termín v diáři, kdy se do Jeźowa budeme moci vrátit.

Podívejte se na https://www.srebrna-gora.pl/ a pojďte se se mnou na ty naše sousedy podívat trošku blíže. V úvodu bych ráda upozornila, že přepočítací kurz koruny k polskému zlotému je cca 6Kč.

Lidé

Polský jazyk je tomu českému značně blízký. Já to posoudit nedokážu (učili mě odmalička oba jazyky současně), ale vzhledem k tomu, že se bez problémů domluvila tchýně i manžel, svědčí to o značné podobnosti! Je pravda, že ruce a nohy ke komunikaci jistě občas také využijete, ale rozhodně méně než v jiné (neslovanské) zemi.

Naši hospodáři, rodina Wolak, jsou nesmírně sympatičtí a přátelští lidé. Shodli jsme se, že i díky tomu jsme se tam všichni cítili moc dobře. I přes množství práce na statku, v zahradě i v domě, si vždy našli chviličku, kdy si s námi popovídali. Zeptali se na naše plány, na to co jsme ten den viděli a zažili. Je to maličkost, ale nám to jako další dílek z puzzle zapadalo do té báječné atmosféry, která na statku vládla.

Ostatní hosté. Musím říci, že jsme asi měli štěstí na složení hostů. Sešly jsme se čtyři rodiny (jen my z Čech, ostatní z různých koutů Polska) s dětmi a mám pocit, že jsme si i relativně padly do noty. Přes den jsme různě výletili, ale večery jsme (pokud nás nezahnal déšť) trávili společným povídáním.

Ostatní lidé. Ve všech restauracích, obchodech, výletních místech, jsme se setkávali pouze s pozitivním a přátelským přístupem.

Gastronomie

O báječné polské kuchyni básním více méně od narození. Mám několik vybraných jídel, které mi babička, vždy když přijedu, uvaří. A nutno podotknout, že už takhle začala rozmazlovat i mého muže a starší dceru!

Na statku jsme měli objednanou snídani za cenu 15,- PLN na osobu. Upřímně přiznávám, že jsme každé ráno od stolu nevstávali, ale odvalovali jsme se. Na stole si každý našel to, co bylo jeho žaludku milo – domácí máslo, tvaroh, vajíčka, marmeláda, dále sýry, uzeniny, paštika, zelenina. A k tomu úžasné pečivo, nad kterým se tchýně pravidelně rozplývala „jak je báááječné“.
Kromě toho jsme si poslední den objednali večeři ve formě grilování za cenu 25,- PLN na osobu. Stůl i gril přetékaly oku lahodícími poživatinami – maso, klobásy, saláty, džusy, víno, zákusky! Byl to pravý nefalšovaný hodokvas!
Od pana domácího jsme také ochutnali jeho domácí víno a likéry. Je zbytečné vám popisovat jejich skvostnou chuť! Ochutnejte sami!

Restaurace. Navštívili jsme dvě restaurace. Jedna obyčejná hospůdka v Jeleniej Górze doslova šokovala manžela s tchýní filetem z „růžového“ pstruha. Nad každým soustem oba pěli nekonečnou chválu! I cena 25,- PLN byla prý více než sympatická. Já jsem si s Jeníkem pochutnala na polských „holoubatech“, což je směs rýže s mletým masem zabalená v zelném listu, s bramborami. Za cenu 15,- PLN. Pivo Lech stálo 5,- PLN a neperlivá voda 4,- PLN.
Druhou restauraci jsme vybrali náhodně, když jsme se vraceli z výletu a žaludky se hlásili o svůj přísun energie. Roubený srub skrýval gastronomický poklad! Jako couvert jsme v košíčku dostali skývu chleba s lahodným domácím sádlem! Kdyby to nebylo neslušné, bylo by od našeho stolu slyšet hodně hlasité mlaskání! My s manželem jsme si dali „obyčejný“ řízek, ale tchýně si dala koleno s křenovou omáčkou! Za každým soustem pěla chválu nejen ona, ale následně i manžel, který dojídal druhý kousek! Všechna jídla se pohybovala i s přílohou kolem 19,- PLN.

Báječná polská chuťovka „do ruky“ se jmenuje zapiekanka. Obrovský rohlík (pozor, ne bageta!) obložený základní směsí z hub, cibule a ohromným množstvím nastrouhaného sýra a to vše zapečené v elektrické troubě! Základní směs se může doplňovat vším možným, co vás jen napadne – maso, bůček, česnek, kečup a další a další poživatiny! My jsme zapiekanku koupili za 4,80 PLN.

A abyste si mohli vyzkoušet polskou gastronomii přímo u vás doma, našla jsem vám recept na jedno typické polské jídlo. Přeji všem dobrou chuť!

Polský bigos
Ingredience: 0,5 kg libového masa (vepřové, hovězí), 200 g špeku, 2 klobásy, 400 g hlávkového zelí, 100 g kysaného zelí, 40 g sušených hub, 1 lžíce sádla, 1 velká cibule, 0,5 l masového vývaru (nebo masox + voda), 5 lžic červeného vína, kmín, sůl, pepř, možno i špetka cukru
  
Postup přípravy: Sušené houby namočíme aspoň na 30 minut do vody. Maso nakrájíme na kousky (jako na guláš), špek na kostičky a klobásy na kolečka. Hlávkové zelí nakrájíme na proužky, kysané zelí propláchneme vodou a překrájíme. Rozehřejeme sádlo a rozškvaříme na něm špek. Přidáme maso a klobásy a opečeme. K masu přidáme najemno nakrájenou cibuli a necháme ji zesklovatět. Přidáme vymačkané a překrájené houby a oba druhy zelí. Zalijeme vývarem, osolíme, ochutíme kmínem, pepřem a špetkou cukru. Promícháme a přilijeme víno. Pod pokličkou dusíme na mírném ohni asi 30 minut.
Na talíři porce zdobíme lahůdkovou cibulkou a podáváme s pečivem.
Zdroj: www.recepty.cz

Ráda bych zdůraznila, že veškerá pozitiva na vše co je polské nepramení ani z mého původu ani z toho, že tu zemi mám jednoduše ráda. Domnívám se, že jako turista jsem docela náročný člověk a za své peníze očekávám adekvátní protislužbu! A bez veškerých příkras, v Polsku jsme byli jako hosté a turisté OPRAVDU SPOKOJENÍ!