Když k moři, tak do Rakouska III. (září 2008)

18.09.2009 20:16

 

Pátek 26.9.
Pohled z okna nám hned po ránu ukázal, že předpověď z rádia se naplnila jen z části – déšť začal, ale nepřestal a sluníčko asi zapomnělo vstát! Kluci zkontrolovali stáj už před sedmou hodinou a selku honili k přípravě snídaně už před osmou.
Dnes nás čekala prohlídka včelína (vstup zdarma). Přednáška byla zajímavá, poučná a poprvé v životě jsme s manželem viděli včelí královnu. Ochutnávka dvou druhů medoviny a vzorek medu byly příjemným zpestřením. Kromě lahvinky medoviny jsme si odváželi betlém z vosku, který nás naprosto uchvátil a těšíme se na to, až nám provoní vánoční čas a připomene krásné chvíle v rakouských Alpách.
Jako další jsme chtěli navštívit také hodně opěvovaný Wild und Erlebnispark Enghagen (www.wild-erlebnispark.at). Bohužel počasí opět nezklamalo a po chvilce kochání se zvířátky začalo hustě pršet. Ale pár zvířátek jsme shlédnout stačili, mj. i tři hnědé medvědy. V místní hospůdce sálal z krbu báječný oheň a dobrý oběd nám spravil náladu.

Park na rozloze 20ha nabízí vyžití minimálně na půlden. 400 zvířátek a spousty atrakcí, včetně mašinky, čtyřkolek, lodiček atd. vám jistě zajistí nevšední zážitek. Takže pokud počasí jen trochu dovolí, vřele doporučuji! Vhodné i pro nejmenší děti.

Také cesta do Hinterstoder nám nabídla stravu pro oko a ducha. Pohled na zasněžené vrcholky Alp nás nepřestával překvapovat. Opakovaně jsme na ně zírali a usmívali se. Obec Hinterstoder (www.hinterstoder.at) nabízí svým návštěvníkům nejedno lákadlo. Nám v tom naprosto neturistickém počasí nezbývalo než navštívit Alpineum (vstup na kartu zdarma). Výstava věnovaná lyžování a horolezectví nás všechny nadchla. Nejvíce asi simultátor sjezdu na lyžích. Řádili na něm malí, ale ti velcí ještě více! Lanovku a okružní jízdu s úžasným výhledem na zasněžené hory si musíme nechat na příště.

Na Hirstertoder si rezervujte minimálně jeden den a jistě nebudete zklamaní. Vhodné i pro menší děti.

Páteční večer měl tradiční scénář – stáje, večeře, karty.

Sobota 27.9.
Přiznám se, že příšerná noc, kdy jsem musela příšeru předat tátovi, abych ho v noci neuškrtila, se podepsala i na náladě při pohledu na mlhu a déšť za oknem! Kluci ráno raději zmizeli do stájí. Snídaně, ač tradičně báječná, nestačila vyloudit úsměv na mé tváři! A hledání jakéhosi mlýnu kdesi v alpských lesích mě už málem porazilo!
Ale musím uznat, že povídání o prastarém dvoukolovém mlýnu mi náladu spravilo a už mi ani tolik nevadil nedostatek spánku, ani naprosté selhání předpovědi počasí rakouských meteorologů (v sobotu mělo sluníčko šajnit jak o život!). A zase nepřestalo a nepřestalo!

Mlýn je maličký, takže prohlídka není dlouhá. Ale i procházka od parkoviště k němu stojí opravdu za to.

I tak jsme se rozhodli, že se vydáme do alpských výšin a vyrazíme lanovkou do výše 1400 m.n.m. Karta nám opět umožnila cestu zdarma. Bergbahnen Wurzeralm (www.hiwu.at) nás v rekordním čase provezla mlhou k alpským vrcholkům. Bohužel i když zde bylo o něco jasněji, pršet nepřestalo. Horská restaurace příjemně překvapila servisem, rychlostí i jídelníčkem. Po dobrém obědě jsme se rozhodli vydat na krátkou procházku po okolí. Počasí vysokohorské túře bohužel nepřálo. A nepřestalo a nepřestalo! Jeník byl tak unavený, že usnul tátovi v krosně na zádech. Tátovi procházka v takové výšce zrovna neprospěla, udělalo se mu značně nevolno, takže jsem krosnu s příšerkou převzala já a modlila se, aby nám táta vydržel cestu domů. Ne, že bych neuměla řídit, ale přeci jenom je i v cizím prostředí lepší a jistější řidič než jsem já.

Lanovka nás vyvezla do „jiného“ světa. Nebyli jsme jediní návštěvníci s miminem a hlavně, hory byly i v tomto počasí plné návštěvníků, což mě asi hodně překvapilo. Z výšky 1400 m.n.m. se lze za lepšího počasí dostat dalšími lanovkami do ještě vyšších sfér. Ale  potkali jsme nadšence, kteří se tam vydali po různých cestách necestách i za tohoto nečasu.

 

Zpět na statek jsme dorazili bez větších problémů. „V údolí“ (tj. ve výšce cca 600 m.n.m.) už dávno nepršelo, takže táta si mohl jít lehnout a já s dětmi strávila více jak dvě hodiny „na statku“. Užívali jsme si ho prostě komplet – stáje, klouzačku, trampolínu, pískoviště, houpačky.

Neděle 28.9.
Poslední ráno slibovalo přímo pohádkové počasí. Hory se začaly postupně ukazovat v celé kráse, jak jsme je za celý týden neviděly! To určitě schválně, abychom věděly, že tu jsou a abychom se zase měly důvod vracet! Přišlo mi to docela líto.
Balila jsem naše saky paky a pohled neustále klouzal k oknu a těm nádherným majestátným horám. Taťka mě výjimečně vystřídal u dopoledního spánku, abych se mohla jít ještě naposledy projít po statku a okolí a nafotit ty zasněžené krasavce. Pak už nezbylo než zaplatit účet a rozloučit se. Děti dostaly na rozloučenou hezké dárečky a my se vydali na cestu k domovu.

Co dodat na závěr? I když nám počasí nepřálo, byla to jeden z nejhezčích týdnů, které jsme jako rodina zažili. Pokud netušíte, kam se vydat na rodinnou dovolenou, kde vám bude opravdu fajn, vydejte se do Rakouska na statek.

Závěrečná rekapitulace:
- Jela jsem na dovolenou, která rozhodně předem nepatřila k mým „vysněným“, ale s tím, že je to dobré pro děti. A musím naprosto upřímně doznat, že jsem nadšená.
- Počasí bylo fakt příšerné –nepršelo jediný den (a pak ten závěrečný), přesto jsme měli od rána do večera „co dělat“. I když věkové rozmezí našich dětí (14měsíců a 12let) je hodně náročné, vždy se nám podařilo strávit opravdu příjemný den. Viděli jsme muzea, zoopark, kláštery, mlýn, včelín, sýrárnu. Svezli jsme se lanovkami, vyšlápli si do přírody i do města.
- Pobyt na statku, přímo ve středu rodiny, se mi moc zamlouval. Více než „profesionalita“ hotelu či penzionu. Rodina nás přijala moc hezky a starali se o nás jako „o vlastní“. I vyúčtování služeb mě překvapilo. Předem dohodnutá cena ve výši 378,-EUR (140,- EUR dospělý za týden se snídaní, do 12 let 30%sleva) byla i na závěrečné faktuře. I když mé osobní vyúčtování bylo mnohem vyšší (objednávali jsme si pečivo navíc, vypili pár štamprlí slivovice, nějaké to kafe navíc atd.).
- Ocenili jsme, že v ceně za ubytování byla i slevová karta www.naturerlebniscard.at. Ta není samozřejmostí.
- Denně jsme měli na pokoji vynesené odpadkové koše (na plíny jsme měli zvláštní koš u přebalovacího pultu), zameteno. A co bylo opravdu milé – denně nám paní domácí doplňovala mističku s „ňamkama“.
- S manželem jsme ocenili rodinný přístup k dětem. A to nemluvím o tom zázemí v podobě postýlky, přebalovacího pultu, nočního světla, židličky atd., atd. To stále ještě není v zemích českých takovou samozřejmostí. .
- Děti dostaly na rozloučenou malé, ale sympatické dárky (Jeník například leporelo „Na statku“, Martinka propisku) a my s manželem lahvinku hruškovice.
- Oblast www.pyhrn-priel.net nabízí vyžití pro každé počasí, pro každé roční období. A to jsme toho stihli za ten týden jen zlomek.
- Chcete-li prožít opravdu pohodovou dovolenou – bez zbytečného luxusu a přesto v luxusním rodinném prostředí, neváhejte a podívejte se na www.bauernhof.at. Na vaši poptávku dostanete konkrétní nabídky v relativně krátkém čase. Nebo si vyžádejte katalog zaměřený na vaši představu o dovolené – rodina, cykloturistika, jízda na koni apod.
- Negat vní zkušenost jsou kuřácké/nekuřácké prostory v restauracích a na veřejných místech obecně.
- Pozitivní zkušenost – jen jediná restaurace neměla dětskou židličku
- Jste-li jako my zvyklí platit většinu nákupů platební kartou, zpozorněte! Většina obchodů akceptuje jen Maestro. MasterCard a Visa je akceptována v poměru s našimi obchody jen pro malé procento obchodů. Hotovost je nejlepší platební prostředek.
- Náklady na ten týden, kdy jsme se nijak neomezovali  – 400,-EUR ubytování (vč.snídaní)
 400,-EUR obědy, večeře, vstupné, dárky
 Cca 1700,-Kč náklady na benzín/plyn
  
Z mého povídání je doufám dostatečně zřejmé, že ač milovník tepla a moře, prožila jsem v dešti a v horách jeden z nejhezčích týdnů v životě. A z celého srdce doufám, že se nám podaří se tam příští rok vrátit. To moře hold odsunu někam do budoucna. Tradiční plán „dovolená v Jugoslávii, první dítě, automobil, dovolená v Jugoslávii, druhé dítě….“ dostane na frak. Ale o tom asi život je.

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode